O tom, jaký tvar má naÅ¡e planeta, nenà sporu. Máme nesÄetné snÃmky z oběžné dráhy i vzdálenÄ›jÅ¡Ãho vesmÃru, které nám jej jasnÄ› ukazujÃ. AvÅ¡ak to, že naÅ¡e planeta je koule, vÄ›dÄ›ly již národy pÅ™ed vÃce než dvÄ›ma tisÃci lety, aÄkoliv v té dobÄ› nemÄ›ly nÄ›co takového k dispozici. A nejen to, dokázaly také s pozoruhodnou pÅ™esnostà vypoÄÃtat jejà rozmÄ›ry.
Â
Je vÅ¡ak pravdou, že mÄ›li jiné důkazy, které máme k dispozici jeÅ¡tÄ› dnes. A ty, aÄkoliv jsou nepÅ™Ãmé, nám jasnÄ› ukazujà to samé, co modernà satelitnà snÃmky. Nenà tedy na Å¡kodu se podÃvat, jak se vlastnÄ› lidé tehdy dopÃdili k pravdÄ›.
Â
Â
Prvnà vÄ›cÃ, která si zÃskala jejich pozornost, byly lodÄ› vzdalujÃcà se pÅ™es horizont Äi se na nÄ›m objevujÃcÃ. Již tehdy si totiž vÅ¡imli, že prvnà vÄ›cÃ, která zmizÃ, je spodek, a postupuje se dále až k nejvyÅ¡Å¡Ãm stěžňům. Když naopak pÅ™iplouvaly, tÃm prvnÃm, co bylo vidÄ›t, byly právÄ› vrcholky plachet. NÄ›co takového by na placaté Zemi nebylo možné.
Â
Jakmile pak lidé zaÄali vÃce cestovat, vÅ¡imli si, že na severnà polokouli jsou vidÄ›t jiné hvÄ›zdy, než na té jižnÃ. Tuto skuteÄnost znali velmi dobÅ™e napÅ™Ãklad námoÅ™nÃci, kteřà se podle nich navigovali. OpÄ›t, nÄ›co takového nenà na placce možné.
Â
Â
Dále jsou tu západy a východy Slunce. To se totiž nezmenÅ¡uje, dokud nezmizÃ, jak by tomu bylo, kdyby se od nás vzdalovalo. NamÃsto toho si zachovává svou velikost, dokud neklesne pod horizont. S tÃm souvisà také fakt, že polovina planety má svÄ›tlo, zatÃmco ta druhá tmu.
Â
V neposlednà řadÄ› je tu i fakt, že napÅ™Ãklad sluneÄnà hodiny fungujÃ, což by na placce zkrátka nebylo možné. I proto si již naÅ¡i dávnà pÅ™edkové správnÄ› odvodili tvar ZemÄ›, který byl pozdÄ›ji jen potvrzen použitÃm modernÃch technologiÃ.
Â
SamozÅ™ejmÄ› se stále najdou lidé, kteřà o tom pochybujÃ, avÅ¡ak tÄ›ch je pouhé minimum. Abyste se pÅ™esvÄ›dÄili na vlastnà oÄi, nemusÃte ani opustit naÅ¡i planetu.